16. 12. 2016 – 18. 12. 2016
Je pátek 16.12.2016 16.15 a scházíme na místě našeho začátku, který je autobusové nádraží v Benešově. Všichni jsme dostali povolávací rozkaz na speciální vojenské cvičení, asi to má něco společného s naší celoroční hrou, která je ve znamení II.světové války a opevňování našeho pohraničí.
Cesta příjemně ubíhala a celkem rychle jsme dorazili do Divišova. Odtud vyrážíme po zelené turistické značce směr Bílkovice. Je už tma, tak si na cestu svítíme baterkami. Připadá mi, že jdeme snad rok, když v tu chvíli na mě vykoukne náš srub. Rychle dovnitř, vybalit, připravit ležení a rozdělat v kamnech. Pak už jen v klidu vyndávám večeři a užívám si tu pohodu ve srubu. Kamna hoří a celý prostor je osvětlen pouze petrolejovými lampami. Povídáme si a kolem 22.00 je večerka.
Sobota 17.12. – probouzíme se do pěkného dne. Po snídani má prý začít nějaká hra. Rychle do sebe háži snídani s čajem a už se těším. Když ale vyjdeme před srub, tak kolem jsou myslivci a oznamují nám, že právě probíhá hon na divoká prasata. Takže smůla a musíme zpět do srubu, kde alespoň celý hon sledujeme. Jak myslivci trpělivě čekají. Hon končí těsně před obědem a můžeme na první hru – schováváme provázky po lese, které představují dráty k telegrafům, a druhá parta je pak hledá. Poté se role obrací. Čas nějak rychle utíká a najednou je čas oběda. Vaříme si v kotlíku na ohni buřtguláš. Sice se nám při vaření kotlík mírně nahne a polovina se vylije do ohně, kterému buřtguláš asi nejede a skoro celý zhasne. Ale i přes tuto mírnou chybu je buřtguláše dost a s chlebem je vynikající. Po obědě jsme zjistili, že výcvik bude těžší, než jsme čekali. Protože na programu byl paravýcvik. Jsme vytahováni na laně do výšky. Je to super a buřtguláš nechce, kupodivu, ani ven. Bohužel je ale znát, že je zima a brzy se stmívá. Rychle tedy ještě poklízíme a připravujeme se na program vevnitř srubu. Zde hrajeme hru Osadníci, ale předělanou na mapu Česka. Po Osadnících je na řadě večeře. Na kamna je položena pánev a s napětím sleduji co budeme jíst. A hmmmm, steak. Byl výborný. Pln jídla a dnešních dojmů si už jen povídám s kamarády z družiny.
Neděle 18.12. – po snídani je na řadě rukodělná práce. Pleteme si náramky přežití. Ze začátku mi to přijde složité, ale po chvilce najdu ten správný postup a jde to už rychle. Po upletení náramku hrajeme hru na špiony, kdy musíme najít špiony (obrázky postav na papíře po lese) a zničit je. Přijde mi, že zde běží čas nějak rychleji. Sotva dohrajeme, tak je zase oběd. Po obědě už je jen úklid srubu a příprava na odchod do Divišova. S batohem na zádech jdu do Divišova s pocitem hezkého víkendu!
Miki