1. a 7. oddíl skautů a skautek
Benešov u Prahy

Káňata - zaniklá družina

"Jsme odvážná děvčata,
jmenujem se Káňata!"

Vtěsnat družinu Káňat pouze do několika řádků byl vcelku nesnadný úkol a dlouho jsme o schůzkách přemýšlely, jak text napsat, aby nezněl moc nafoukaně a na druhou stranu aby i náhodným návštěvníkům - neskautům, omylem se zde ocitajícím a netušícím, co že to vlastně skauting je, trošku přiblížil dění v družině. Ostatně, jak se nám to povedlo můžete posoudit sami.

Zleva: Didi, Ája, Žužla, Ivka, Terka, Týna, Bubla

(Zleva: Didi, Ája, Žužla, Ivka, Terka, Týna, Bubla)

Už pár let se spolu ve stále podobném složení pokoušíme schůzku co schůzku vycházet, ale jde to stěží. Jedna by hrála Aktivity, co jsme dostaly k Vánocům (a které si zcela bezostyšně půjčují ti, o nichž se zle nemluví a od zamčené bedny mají všichni do jednoho klíče), další by jen tak brebentila, jak když nakupovala v samoobsluze svíčky, podařilo se jí loktem sesypat půlku regálů a třetí se je snaží obě utišit a dostrkat k plnění úkolů do celoroční hry. Ale i přes tak rozdílné povahy se máme rády a jedna na radu druhé nedáme dopustit. Alespoň pokud je smysluplná, protože pak si stojíme každá za pravdou vlastní a na světě je nová hádka. Docela rády tvoříme a zanecháváme znatelné stopy, že dílo je prací naší. Když se na táboře vytáhne batika, sádra, Savo a nebo na schůzce korálky, nezaschlé lepidlo a tempery, hned je Káně ve svém živlu. Sem tam se ostatním snažíme zpříjemnit pobyt v klubovně, ať už malováním předsíňky, umýváním cenovek z nového nábytku, odnášením uschlých vánočních stromečků a zametáním koštětem, nikoliv nefungujícím luxem, jejich větvičky popadané všude na zemi. Teď pro změnu budeme v klubovně hlídkovat s koštětem v ruce, připravené jej omlátit o hlavu prvnímu, kdo si bude stěžovat, že ho jehlička ze stromečku na koberečku píchla do ručičky.

Ája

Bohužel díky škole a týdnům stráveným na internátu až v dalekých Poděbradech pravidelné čtvrteční schůzky nestíhá, přesto ji jako člena počítáme dál. Nikdy si nenechá ujít jedinou výpravu a dokonce by jela s náma i na tábor o velkých prázdninách, za což ji obdivujeme, protože bychom snad ani jedna po táboře, který bychom celý prospaly na podlaze (padala tam pořád jediná Andreina postel), neměly odvahu na další jet ...

Bubla

Zdatná kronikářka, snažící se svoji funkci v družině vykonávat poctivě, leč jí to ostatní neustále svými "Zas já? Ne!!!" znemožňují. Nikdy vážně nepochopila a asi už ani nepochopí, co je na psaní kroniky tak hrozného. Na skautských závodech je, tedy teď už vlastně bývala, dosazována většinou na stanoviště šifrování a dějin skautingu, neboť nikdo nikdy neměl tak natrénovanou morseovku a v deníku zapsané obsáhlejší výpisky dějin skautingu, než právě Bubla.

Didi

Zdravotnice Didi, civilním jménem Diana, ještě před nedávnem uvažovala o odchodu, ale my víme (tedy doufáme), že nás má natolik ráda, že zůstane ať se děje co se děje, přinejmenším v kontaktu jako Ája. Mezi její velké zájmy patří fotografování lidí, věcí a všech zajímavých okamžiků. Nebýt právě jí, nemáme většinu výprav ani zdokumentovanou, protože nikdo není takový blázen (snad jen kromě Ploníka), aby si fotoaparát bral s sebou do divočiny.

Ivka

Ivka je nejmladší a nejnověji přibranou členkou družiny. Někdy už má na schůzkách po krk sekýrování starší ségry Žužly, ale my mladší sourozenci o tom víme své. Pravidelně dochází na schůzky světlušek Veverek vypomáhat Jerry a Žužle a připravuje pro ně různé hry. Světlušky ji mají rády, o čemž svědčí fakt, že kdykoliv se k nim na pět kroků přiblíží, s radostným hulákáním se na ní sesypou, div že ji nezamáčknou do země.

Terka

Terka (známá též jako Blesk) umí báječně hrát na kytaru. To znamená, že kdykoliv nemá co na práci, popadne nejblíže ležící kytaru, anebo ji rovnou právě hrajícímu muzikantovi vytrhne z rukou, a začne hrát a prozpěvovat všechny možné písničky ze zpěvníku nového, ale i starších. Nejlépe je na tom každopádně Bubla. Ta se na táboře bude mít, až jí Terka, se kterou bude ve stanu, bude hrát ukolébavky na dobrou noc :)

Týna

Na každé schůzce nás zásobí různýma brambůrkama a křupkama. Tedy ona to nedělá schválně, snaží se je před náma uchránit, ale zatím se jí to nikdy nepovedlo. Možná bychom se mohly z Káňat přejmenovat na Sarančata. V družině zastává funkci pokladníka. Kdysi dávno se jí Didi pokusila vytvořit přezdívku tím způsobem, že na jednotlivá jména Káňat bude hledat písničky. A pokud na žádnou nepřijde, vymyslí jí. A tak se stalo, že si jednoho krásného večera při táboráku začala prozpěvovat "Ky-Ky-Ry-Ky-Ky-Kykyrýna!"

Žužla

Žužla je rádkyně naše a ještě každé pondělí funguje u Veverek nějak na způsob podrádkyně. Velice se vyzná, co se jazyků týče, o čemž jsme se přesvědčily na vlastní oči při plnění posledního úkolu do celoroční hry. To právě ona je většinou ta třetí, co se nás snaží utišit a nalákat na jiné více skautské činnosti. Musíme ale s lítostí uznat, že zrovna to se jí poslední dobou moc nedaří. Někdy nás má plné zuby, projevilo se to na jejím psychickém zdraví. Neznámo proč si stále myslí, že je Jack Sparrow.

... a v Týnci v kempu na nás mají věčnou památku ...

(... a v Týnci v kempu na nás mají věčnou památku ...)

© Junák - český skaut, středisko Fr. Konáše Benešov, z. s.