Letošní tábor, jenž se konal od 16. do 27. července 2023, jsme strávily na divokém západě. Lupič Clay McRandom nám odcizil dostavník a my ho musely následně dopadnout a holýma rukama zpacifikovat.
Příprava programu našeho tábora dala všem zabrat a trvala nejméně tři měsíce, ale těch úžasných čtrnáct dní za to stálo. Letos jsme poprvé vyzkoušely spoustu pro nás nových vychytávek k usnadnění každodenního táborového života. Například nám z pekárny přiváželi ráno čerstvé, předem objednané pečivo a zeleninu, tu přivážel zas pan zelinář samozřejmě. Pár skautek vždy nasedlo na kolo a fičely si to pro rohlíky, buchtičky či koblihy. Také jsme měly i novou plně vybavenou bylinkovou zahrádku a ručně vyrobený nový stůl do naší rozlehlé polní kuchyně. Celý tábor nám počasí přálo, pršelo snad jen jeden možná dva dny.
První den, co děti dorazily na tábořiště, jsme připravily program s rodiči a musím uznat, že to byl supr nápad. Všichni byli nadšení a užívali si čengrovkovskou pohodindu.
Sešlo se nás dohromady něco kolem pětačtyřiceti účastníků, třicet dětí a asi dvacet vedoucích. Skautky dokonce na dva dny opustily tábořiště a vydaly se prozkoumávat blanický hvozd, kde přespaly ve vlastnoručně vyrobených doupatech z celt. Světlušky si za tu dobu panovaly v tábořišti a alespoň na chvíli se mohly cítit jako páni zdejší udusané půdy.
Letos slibovala na skautku Skokan a společně jsme si užily tento kouzelný večer při praskání vatry, zvuku kytary, zpěvu a jedinečné atmosféry. Při večerních nástupech nechyběl ani hudební doprovod. Spousta z nás si splnila různé výzvy, dokončila a začala plnit nové. Samozřejmě nechyběly přepady tábora, které otestovaly ostražitost nočních hlídek, o něž se postarali kluci z 1. oddílu, a také noční výsadky pro skautky.
Dva týdny žijeme v roklince uprostřed divočiny a tak zde krásně pozorujeme rozličné tvory naší fauny. Dokonce se u nás v pařezu stoletého smrku zabydlel vzácný tesařík piluna, v průměru má asi pět centimetrů a náleží mu dlouhá tesařčí tykadla nápadně se podobajíc žilnatině vrbových listů. Tento lotr nás s radostí navštěvoval o nočních hlídkách a lekal hlídající svým tenorovým bručením a agresivním neúnavným nalétáváním do obličeje. Takto nás s libostí strašil několik nocí.
Chvilkový únik z reality jsme si všechny neskutečně užily, tropily spoustu brikulí, dělali si šoufky, sekali dříví do foroty, míchali šlichtu ze zbytků pro slepice, které si pošmákly a takové obdobné posvícení v životě ještě neměly. Každý den byla sice robota a velká šichta, ale my jsme dělali spoustu šprýmků a tyto krásné vzpomínky zůstávají hřejivě v našich srdcích. Krucifix, herdek filek vokurek, sakryš, krucipísek to to ale uteklo.
S láskou a něhou sepsala Barbora ‘‘Pyry‘‘ Podroužková