Husité na Čengrovce – tábor 1. chlapeckého oddílu

Je sobota 29. 6., osm hodin ráno, a já začínám vybírat potvrzení o bezinfekčnosti,  seřízení kola, rozdávám adresu rodičům, aby svým ratolestem mohli poslat pohled či dopis. Po několika měsících příprav s dalšími členy vedení je tu konečně den, na který se těšili již od září i ti nejmenší z 1. oddílu skautů Benešov. Odjíždíme na tábor, který se koná tradičně prvních čtrnáct dní prázdnin.

Páteční odpoledne před táborem bylo zasvěceno odvozu velkých věcí, jakými jsou hangáry nebo třeba kamna, a proto si po 16 kilometrové cestě ujeté na kolech po družinách mohou mladší začít vybalovat do podsadových stanů a starší se věnovat stavbě tee-pee. Kdo má hotovo, tak staví jídelnu, přístřešek na kola nebo pomáhá umývat nádobí do kuchyně. Večer již usínáme ve fungování schopném táboře.

Každý následující den je trochu jiný, ale základ mají stejný. V sedm je pískán budíček, po něm následuje rozcvička. Vedoucí rozcvičky je každý den jiný, proto má každá co do sebe. Následuje čas na ranní hygienu a uklízení příbytků a poté snídaně. Na ranním nástupu, kterému ještě předchází bodování stanů, je vztyčena vlajka a zazpívána Junácká hymna a je představen rádce dne z řad vedení. Ten zůstává celý den v kroji a dohlíží na plnění harmonogramu dne a všech činností, které byly sepsány předchozí večer. Typickými dopoledními pracemi je řezání a štípání dřeva do kuchyně nebo chození pro vodu do vedlejšího tábora, ale obzvlášť v prvních dnech jsou práce různorodé. Je třeba postavit sprchu, lávku, stoly a lavice do jídelny, ozdobit stožár a proklestit zelenou stezku vedoucí z Divišova do Bílkovic. Zhruba kolem jedné obědváme jídla různých kuchyní. Vyvářet si se nebojíme, a i díky plynové lednici a vysoce funkčním kamnům s troubou si můžeme dovolit vařit hovězí na švestkách, čínské nudle nebo lívance. Odpoledne je věnováno hrám, popřípadě i koupání v hasičské nádrži v Bílkovicích.

Stejně jako schůzky přes školní rok, tak i tábor byl stylizován do tématu Husité. Přes rok se všichni připravovali a seznamovali se s událostmi před husitskými válkami, během tábora jsme pak byli svědky korunovace Zikmunda českým králem, budování měst a v neposlední řadě i několika bitev mezi husity a křižáky. Všechno zmíněné a mnoho dalšího probíhalo v rámci scének nebo her. Kluci byli rozdělení do tří družstev podle měst, která stavěli. Pražané, domažličtí a táborité. V některých aktivitách stáli proti sobě, někdy byl jejich nepřítel společný – křižáci.

Den končí večeří a večerním nástupem, během něhož je spuštěna vlajka, zazpívána večerka a jsou vyhlášeny noční hlídky. Čas od deseti do šesti ráno je rozdělen na čtyři dvouhodinové úseky, během kterých mladší hlídají po dvou a starší sami. Poslední hlídka rozdělává v kamnech a budí kuchaře, který má čas do budíčku na přípravu snídaně.

V druhé polovině tábora nás na jedno odpoledne navštívili archeologové Muzea Podblanicka, kteří pro nás stejně jako loni připravili šest stanovišť s aktivitami, tentokrát na téma středověk. Zprvu jsme se seznámili s celkovým zařazením středověku do historie, a potom se věnovali střelbě z luku, středověkým hrám, skládání vitráže a oprášili znalosti ze školy ohledně středověkého jídelníčku.

Následující den nás čekal celodenní výlet v podobě spanilých jízd. V okolí tábora byly u zámků, kostelů a kapliček rozmístěny papíry s městy, která se stala cílem husitů za účelem získat prostředky k dalšímu boji.

Na čtvrtek večer je připraven slibový oheň. Tentokrát v podobě diamantu. Mají slibovat tři skauti a jedno vlče, a proto si vyrábějí ručičku ze dřeva a připravují se na slib. S pověřenou osobou probírají poslední bod stezky, kterým je diskuse nad skautským zákonem a slibem. Všichni prokazují svou připravenost, a proto se můžou účastnit ohně jako slibující, což je jedna z největších poct. Hlavně u skautů je třeba si uvědomit, že slib je na celý život, a tudíž ho nelze brát na lehkou váhu.

Pátek je symbolem velké závěrečné hry, kterou nemůže být nic jiného než bitva u Lipan. Naneštěstí husitů je šlechta a nejbohatší představitelé všech měst zradili, a proto stejně jako v historii neměli moc šancí na výhru. Večer proběhlo vyhlášení výsledků celotáborové hry a postupně podle umístění i výběr cen, či převod členů družin do starších výchovných kategorií.

Díky tomu, že po nás jede na tábořiště ještě 7. oddíl děvčat, tak nemusíme tábor bourat, nicméně jsme jim v sobotu alespoň pomohli s kufry a i přes počáteční strach z počasí jsme do Benešova dojeli na kolech, kde na nás čekali natěšení rodiče. Zbývalo podepsat táborovou lékařskou zprávu, vzít kufry a za chvíli už u klubovny zbylo jen vedení.

Masák

Více fotografií z tábora naleznete v naší fotogalerii.

Tento záznam byl publikován v Kronika . Uložit odkaz do záložek.