První celovíkendová (třídenní) výprava pro světlušky a vlčata skautského střediska Františka Konáše se uskutečnila v Měsíčním údolí nedaleko Vlašimi. Na tuto akci dorazily děti z celého střediska, tedy světlušky ze 7. dívčího oddílu Šalvěj, vlčata z 1. oddílu a světlušky a vlčata ze 4. oddílu v Sázavě.
Na úvod nám pěkně sprchlo. Ale co bychom to byli za malé skauty a skautky, kdybychom se zalekli pár kapek? S krosnami naloženými spacákem, karimatkou, svačinou, ešusem, KPZ a dalšími důležitými skautskými věcmi jsme se vydali pěšky, asi čtyři kilometry, podél řeky Blanice až do kouzelného Měsíčního údolí – opravdu daleko od civilizace.
V pátek večer bylo sice ještě chladno, ale zahráli jsme si zábavné seznamovací hry. Přeci jenom se vlčata, světlušky a dokonce i někteří vedoucí ještě tak úplně navzájem neznají. Když se pak pomalu zešeřilo, dojedli jsme svačiny z domova a rychle jsme se uložili ke spánku na půdě dřevěného srubu. Jelikož jsme tam spali všichni, zima nám v noci opravdu nebyla.
Sobotní ráno nás uvítalo slunečními paprsky, a tak bylo příjemné se protáhnout při rozcvičce. Jak už to u nás ve skautu bývá zvykem, rozhýbali jsme se hrami a pěkně nám při nich vyhládlo.
Sobotní program byl pro světlušky a vlčata plný zábavy, napětí i nevšedních her. Nejprve si každá družina pro ostatní připravila hru, kterou nejraději hrají na schůzkách, a naučila je ostatní. Další seznamovací hrou jsme se dozvídali, kdo co umí nebo kde kdo byl. Sice nám do toho začalo trochu pršet, takže papírky jsme měli mokré, ale důležité bylo získat všechny podpisy, a tím se dozvědět více o ostatních. Teď už třeba víme, kdo má doma rybičky, kdo umí hrát na klavír nebo kdo už někdy lezl na horolezeckou stěnu.
K obědu nám zase svítilo sluníčko, tak jsme se těšili, jak si odpočineme při odpoledním klidu. A pak to přišlo. Bratr Jezevec vyhlásil, že se bude hrát hra MHD Měsíční údolí. „Tady mezi řekou a lesem je nějaké MHD?“ podivovali se všichni. Naštěstí ne. Naopak se vedoucí proměnili v řidiče tramvaje, lanovky a dokonce i metra. „Světlušky a vlčata budou cestující!“ vyhlásil Jezevec. „No paráda, povozíme se na zádech vedoucích“ zaznělo kdesi v hloučku kluků. Hra však spočívala v důmyslném plánovaní a cestování podle plánku MHD, získávání písmenek do zprávy, kterou pak družstva společně vyluštila. Bylo nutné zapojit nejen logiku, ale i sílu. Ono totiž jezdit lanovkou znamenalo se vyškrábat do prudkého kopce. Naopak jezdit metrem znamenalo se pořádně proběhnout přes celé Měsíční údolí. Hra byla napínavá až do konce.
Před večeří se na chvilku kluci a holky rozdělili. Vedoucí si s nimi sedli a povídali, jak být dobrým vlčetem a správnou světluškou a jaké to naše skautování má vlastně význam. Byl to příjemný odpočinek a děti se dozvěděly i něco nového a pěkného.
Na večerní program se těšily hlavně světlušky. Čekalo nás rukodělné vyrábění. Nakonec to bylo tak skvělé a hlavně snadné vyrábění, že se zalíbilo i vlčatům. Každý jsme se totiž naučil (i vedoucí) vyrábět z pouhých tří bavlnek úplně rychlý a snadný náramek. Jakmile se to někdo naučil, hned si chtěl vyrobit další. K pletení byla zapotřebí vždy dvojice, ale samotná práce trvala maximálně jednu minutu. Nejkrásnější asi bylo to, že každý náramek byl originál. Kombinace barevných bavlnek byla na jednotlivcích, a proto vznikala moc pěkná dílka.
Večer jsme všichni poseděli ještě u ohýnku, a komu se už chtělo jít po náročném, ale krásném dni spát, běžel rychle do srubu do svého spacáku.
V neděli se počasí příliš neumoudřilo. Zase střídal déšť se sluncem. Celé dopoledne se neslo v duchu sportovní zábavy. Zahráli jsme si různé pohybové hry. Právě takové, které se skvěle hrají ve velkém počtu, což na schůzkách během roku nejde. Ohromně to všechny bavilo, ani jsme si nevšimli, že už se vyhlásil oběd. Po obědě už začalo opravdu hodně pršet. Všem bylo jasné, že Měsíční údolí pláče, že se chystáme k odchodu. Cestou na autobus jsme trochu zmokli, ale plni zážitků nám to (skoro) vůbec nevadilo. Jarněnka, čili jarní výprava vlčat a světlušek, se povedla a už se za rok těšíme na další.
Více fotek z výpravy naleznete v naší fotogalerii.
Napsala: Alpy