12. 7. 2014 – 26. 7. 2014
Letní tábor 7. dívčího oddílu se letos konal ve dnech od 12. 7. do 26. 7. na Čengrovce. Tak se nazývá místo nacházející se na půli turistické cesty mezi Divišovem a Bílkovicemi, kde se kromě louky, lesa, potoka, malého srubu a hromady otravného hmyzu ze začátku léta nenachází vůbec nic. Teprve postupně, s naším příjezdem, získává svou typickou letní podobu.
Středobodem celého táborového dění je kuchyně a její přilehlé okolí. V ní rádce dne, ještě nevrlý z brzkého vstávání ze spacáku, začíná den vařením čaje a přípravou snídaně. Tady si vaříme, povídáme, klevetíme, trávíme noční hlídky, zahříváme se u kamen, když je zima, a pokud se něco důležitého kuje, můžete si být jisti, že závěrečné rozhodnutí padlo právě v kuchyni.
Jídelnu tvoří pár dřevěných kůlů a celta. Je však příbytkem kouzelným – v případě potřeby dovede v mžiku změnit svou podobu. Jednou v kreativní rukodělnou dílnu, podruhé v přednáškový sál, slavnostní hodovací salónek, nebo hazardní hernu společenských her, přesně podle našich představ.
Domy a panelákové byty vyměníme na 14 dnů za podsadové stany a tee-pee, stany indiánského typu. Koupelnu za část břehu vymletou potokem a splachovací toaletu za latrínu. Poslední důležitou součástí tábořiště je táborový kruh, tedy velké slavnostní ohniště s lavičkami a totemem.
Samozřejmě celou dobu netrávíme pouze v táboře. Vyrazili jsme i na několik výletů. Všechny společně jsme navštívily Krišnův dvůr v Městečku. Poté starší skautky vyrazily na celodenní výlet na kolech do Vlašimi a mladší skautky se světluškami v jeden den na rozhlednu Špulka, v jiný den na vrch Na Spravedlnosti, který se nachází nedaleko Divišova.
TYPICKÝ TÁBOROVÝ DEN
Typický táborový den začíná v 7 hodin ráno, ideálně kytarovým budíčkem. Následuje „Ranní ptáče“, krátká hra na protažení mozkových závitů. Hned na to se koná rozcvička na protažení celého těla, a den pokračuje snídaní a nástupem v krojích.
Dopolední činnost obvykle startuje v 9:00, a protože se řídíme heslem: „Nejdřív práce, potom zábava“ jsou během ní vykonávány činnosti ne úplně oblíbené. Především sekání a pilování dřeva, aby bylo na čem uvařit oběd, nákupy potravin a tahání pitné vody v barelech do tábora z místa asi 1 km vzdáleného. Dopoledne je na 2 části předěleno svačinou, a právě druhá část je věnována činnostem tvůrčím. Zkoušíme svépomocí vytvářet táborové stavby, vytváříme v rámci rukodělných činností různé výrobky, hrajeme hry a mlsně vyčkáváme, kdy se rádci dne a jeho službě v kuchyni, tvořené tábornicemi z řad skautek a světlušek, konečně podaří dodělat oběd.
Na čase naservírování oběda na stoly závisí délka poledního klidu, během něhož mají tábornice čas jen a jen pro sebe. Mohou luštit dopolední šifry, za které získávají body do osobního bodování a které je v samotném závěru tábora vyhodnocováno, mohou psát kroniku, pohledy domů, pozorovat žáby v potoce, lelkovat anebo se prostě jen rozvalit venku na karimatce a užívat si sluníčka.
Nejpozději v 15:00 bývá nástup na „odpolední zaměstnání“. Na rozdíl od dopoledního, tohle bývá oblíbené. Znamená zpravidla další etapu celotáborové hry. Letos se proti sobě v rámci dobrodružného putování po stopách šlechtice Alvareze v Jižní Americe (námět hry pochází od Jaroslava „Jestřába“ Foglara) utkaly 3 družiny. Etapa nezabere celé odpoledne, proto se před večeří na program dostanou další zajímavosti. Přednáška o bezobratlých, zdravověda, orientační běh, bojovka, koupání se v bílkovické hasičské nádrži a spousta dalšího.
Po večeři a nástupu, během kterého za zpěvu junácké či státní hymny sejmeme ze stožáru státní vlajku, nastává čas večerního programu. To už se blíží 20. hodina večerní, a tak se převlékneme do teplého oblečení, popadneme kytary a zpěvníky a vyrazíme k ohýnku, kde setrváme až do večerky. Ačkoliv to také nebývá pravidlem. Sportovní hry, noční bojovky a letos i snaha pořádně se během pozorování hvězd naučit poznávat většinu souhvězdí zajistily, abychom se ani večer nenudily.
Bubla