Stejně jako minulý rok byl i ten letošní zahalen v oblaku koronaviru. Skauti však na něj již byli dobře připraveni, a proto přípravy tábora i tábor samotný proběhly bez komplikací. Aby tábor fungoval, je zapotřebí vedoucích, kteří odvádí úžasnou práci, a to přes to, že za tuto činnost nedostanou žádnou odměnu a věnují mu svůj volný čas během letních měsíců.
V letošním roce jsme na skautském táboře měli rekordní počet dětských účastníků. Celkem jich na Čengrovku vyrazilo 37, a 5 z nich na táboře složilo svůj vlčácký slib.
Vzápětí po našem příjezdu tábořiště zaplnili mušketýři z období krále Ludvíka XIV. Proč? Jako téma celotáborové hry jsme si totiž vybrali Tři mušketýry. Hry, které denně hrajme a jsou součástí celotáborové hry, začínají vtipnými scénkami, které nám vždy zvednou náladu. Co by to bylo za tábor na téma Tři mušketýři, kdyby se na něm nešermovalo. Aby se vše obešlo bez zranění, vymysleli si skauti “zbraně”, kterým říkají „obalenky“. Představte si instalatérskou plastovou trubku obalenou izolací. Takto upravená nemůže nikomu ublížit a pro děti představuje úžasný a lehký kord.
Táborový den probíhá následovně: ráno v sedm vzbudí děti budíček a po něm mají rozcvičku a čas na ranní hygienu. Snídaně bývá v osm hodin. Ve třičtvrtě na devět probíhá bodování úklidu a v devět máme nástup, který probíhá ve skautských krojích. Děti se na nástupu po vyvěšení vlajky za zpěvu skautské hymny dozví, co je dnes čeká: kdo je služba do kuchyně atd. Po nástupu se všichni převléknou do pracovního oblečení a zjistí s čím je potřeba pomoc a co se celé dopoledne bude dělat. V 10:30 je svačina a v 13:00 je oběd. Po obědě mají skauti hodinu a půl čas na odpočinek, a od 14:30 do večeře, která je v 19:00, probíhá odpolední program. Nejčastěji se hrají nejrůznější hry. V osm hodin je večerní nástup, státní vlajka se sundá ze stožáru a zpívá se „Večerka“. Na nástupu se skauti dozví, kdo má hlídku. Den končí v deset hodin večer večerkou.
Oblíbeným bodem táborového programu jsou „družinové chvilky“, kdy rádce družiny tráví čas se svou družinou, a většinou s ní plní body do skautské nebo vlčácké stezky.
Na konci každého skautského tábora je slibový oheň, který si vyžaduje několikadenní přípravy: nosí se smůla na louče, sbírá se chrastí a skládá se hranice. Ta je každý rok trochu jiná. Předloni byla ve tvaru diamantu, loni pagoda a letos jsme se pokusili o hranici ve tvaru šroubovice. Pro skauty je tento oheň velice významný, neboť jedině při slibovém ohni lze složit skautský nebo vlčácký slib.
Už se těšíme se na další tábor!
Napsal: Adam Šintal – Ajdam