Rubriky
Kronika

Ohlédnutí za rokem 2020

Tohle vyprávění bude trošku delší. Začne už v prosinci 2019, a to v daleké Číně. Ve městě, jehož název zná teď prakticky každý na světě, ačkoliv před rokem měl o jeho existenci ponětí málokdo. Ve Wu-chanu. A bude obsahovat jedno přerušení skautské činnosti a hluboké poznání, že navzdory pocitu, že v životě máme všechno pevně ve vlastních rukou, se jednoho dne můžeme probudit do světa převráceného vzhůru nohama. Nebyl to zrovna dvakrát příjemný pocit, co vám budu povídat. A co že se vlastně přihodilo? 

Měl to být rok jako každý jiný

„V lednu pražská strašidla. Osmnáctýho hlavně nezapomeň, že za nás jedeš na krajský sněm. Registrace? Checked. Den sesterství nám krásně vyjde na dvaadvacátýho, bájo. Blesku nekrafej! A pak máme tu vzdělávačku s Jezou. Máte to všechny zapsaný? A jó, ty vlastně nebudeš, to jsi říkala posledně. V půlce března oddílová výprava do Tábora, ubytko teda máme, super, Míšouči, díky za zařízení! A do tý doby by byly určo fajn taky ňáký družinový akce. Přehled mi pošlete do konce týdne, ať ho můžeme poslat rodičům. Na začátku dubna ZVaS. Bublo, teď ne, prosím, teď řešíme ZVaS. Jak malý, vopravdu. Kde jsme to…? Jo, ZVaS, s tím taky počítejte na stanoviště. Jak jsme na tom s přípravou Jarněnky? A do kdy chceme přihlášky na tábor?“

Že si tenhle rok zapíšeme do paměti jinak, než jsme všichni očekávali, se ukázalo poměrně záhy. „Holky, koukněte na zprávy!!! Od zítřka zavírají školy. Tak tím máme tu výpravu asi vyřešenou,“ zněl vzkaz v chatu, který ukončil několikahodinovou diskuzní smršť, jak jednotně reagovat na přicházející zprávy rodičů ohledně nadcházející výpravy, kteří ostatně stejně jako my se zatajeným dechem a obavami sledovali, co se děje na jihu Evropy, a pozvolna se začíná blížit k nám. 

Jaro z domova

První tři případy nákazy byly na území České republiky potvrzeny 1. března. Aby se lidé neshlukovali ve větších kolektivech, 11. března došlo ze dne na den k uzavření škol. Den na to byl vyhlášen nouzový stav. A zároveň s ním byla pozastavena veškerá běžná skautská činnost. 

Svět jako by se zastavil. Ulice byly liduprázdné, školy zavřené, obchody až na výjimky také. Kdo mohl, pracoval z domova. Dezinfekční prostředky, Savo a respirátory se na pultech obchodů rázem staly nedostatkovým zbožím. Zatímco z Číny, Itálie, Španělska a USA se na nás valily ne příliš povzbudivé zprávy, trnuli jsme ne zda, ale jak rychle se virus rozšíří i u nás, a co po sobě zanechá. 

V tu dobu jsme coby nenapravitelní optimisté netušili, a pokud tušili, nechtěli si připouštět, že podobný osud, jaký potkal výpravu do Tábora, čeká po zbytek roku ještě kromě letních táborů prakticky veškeré skautské akce, které pravidelně pořádáme, nebo kterých se rok co rok účastníme. Včetně dubnové Jarněnky pro vlčata a světlušky z 1., 4. a 7. oddílu v Měsíčním údolí, která měla letos mít dokonce svou premiéru, celý ročník Závodu vlčat a světlušek 2020, obě podzimní výpravy, tradiční okresní ufobalový turnaj, či skautské vzdělávací akce, o které na začátku roku skautští vedoucí napříč oddíly projevili houfně zájem. 

Ani tak jsme nezaháleli. V nezanedbatelném počtu jsme se sešli na Bacilovu výzvu sešikovaní ve společenské místnosti Pečovatelské služby a plánovali, jak a čím se nejlépe zapojit k iniciativám pomoci vznikajícím po celé republice. Prostřednictvím Linky pomoci jsme zajišťovali nákupy a roznos potravin a léků seniorům, a z části korigovali výrobu a distribuci roušek na nejrůznější místa v době, kdy sice již sice byla zavedena povinnost jejich nošení, avšak regály na místech, kde by se za standardních okolností měly dát sehnat, zely prázdnotou. 

Stejně jako před školství byla i před skauting postavena jedna z největších výzev – přesun do online prostoru. Někteří, označovaní mnohými jako škarohlídi, se na nový způsob fungování adaptovali takřka okamžitě, ale zůstávali mezi námi i tací, kteří ve víře, že výjimečná situace musí brzy pominout, až do léta vůbec.

“Pohyb vpřed mě vyčerpává, je to dřina. Pořád je to ale větší zábava, než stát na místě.” (Oddílová koláž ke dni Sv. Jiří 2020)

“Best in Covid!”

Hlásaly novinové titulky, díky čemuž na základě nízkých počtů nakažených dostaly zelenou jak venku pořádané červnové schůzky, tak skautské letní tábory. S větším či menším váháním tábor na Čengrovce nakonec uspořádal jak 1. oddíl, tak i oddíl 7.

Organizace a zařizování všeho kolem táborů bylo o poznání náročnější než v předchozích letech. Ve hře bylo příliš mnoho neznámých, a nekonečné dlouhé rozpravy o výhodách, nevýhodách a následcích jejich pořádání či nepořádání hladký průběh plánování také zrovna dvakrát neusnadňovaly. Přísnější hygienické podmínky, které na nás byly kladeny předpisy, omezovaly standardní průběh táborů natolik, že jsme uvažovali i o jejich úplném zrušení. Zpětně jsme rádi, že jsme to neudělali, i když některé z nich jsme se rozhodli zkrátit na týden. Děti na ně přijely po dlouhé domácí izolaci natěšené, a odjížděly ještě spokojenější. 

Podzimní utahování otěží

Když se na začátku září dveře skautských kluboven po více než půl roce opět otevřely dokořán členům a členkám našich oddílů, nečekali jsme, že se tak z důvodu znovuzavedení epidemiologických opatření stane na pouhý měsíc. I za tuto chvilku jsme zvládli z kraje září vyrazit na výjezdní poradu vedení střediska do Kácova, uspořádat několik družinových schůzek a zapojit se do sbírky na podporu léčby rakoviny Květinový den. Pak už se skauti v celé republice přesunuli skokem od družinových schůzek v malých skupinách, dezinfekce, roušek a dodržování rozestupů do online prostoru, ke konceptu skautování z domova, jak si ho nacvičili už na jaře.

Do poslední chvíle otazníky visely i nad 14. ročníkem šifrovacího závodu V Benešově straší, který skauti a skautky ze střediska Fr. Konáše vždy na podzim již tradičně v ulicích města Benešova jak pro skauty, tak i širokou veřejnost, pořádají. Nakonec jsme se jej rozhodli uspořádat. Jak jinak než online. Závodu se zúčastnilo více než 100 závodníků ve všech třech kategoriích, a my tímto ještě jednou děkujeme za účast a milá slova podpory, kterých se nám v průběhu závodu i po něm v rámci zpětné vazby od vás dostalo. 

Mimochodem, už známe i termín jubilejního XV. ročníku závodu V Benešově straší. Nezapomeňte si do diáře poznamenat datum 20. 11. 2021.

Zima doma

Pokud některý rádce se zapojováním programu na dálku do běžné činnosti své družiny během jara otálel, teď už bylo skutečně všem jasné, že není vyhnutí.

Nutno říci, že co skautská družina, to jiné pojetí skautingu na dálku. Zatímco někteří z vedoucích družin, tzv. rádců, se při nahrazování pravidelných každotýdenních schůzek vydali cestou vytváření a rozesílání pracovních listů pro děti a jejich rodiče, jiní, a to zejména rádci družin starších členů, začali pořádat pravidelné video konference. Pro několik družin rádci dokonce připravili dobrodružná putování s poklady uschovanými v terénu, která si světlušky a vlčata mohou ve svém volném čase projít společně s rodiči.

Benjamínci v závěru dobrodružné stezky objevující společně se svými rodiči Netopýří poklad.

Závěrem

Větší část roku nebylo možné provozovat běžnou skautskou činnost. Nemohli jsme se scházet na schůzkách a výpravách. Netřeba však házet flintu do žita, i skautský svět se dokázal rychle přizpůsobit. Do kluboven sice nemůžeme, ale skautujeme dál. A jak skautování v našem podání vypadá teď? To můžete sledovat třeba na našem střediskovém facebookovém profilu

close